Bolest mezi nebo pod lopatkou je jedním z nejčastějších problémů, se kterým lidé přicházejí do fyzioterapeutických ordinací. Někdy se objeví znenadání – ráno se s ní vzbudíme, jindy přichází plíživě – po dlouhém sezení, práci na počítači nebo stresovém období. Co ale ve skutečnosti způsobuje bolest v oblasti lopatky? A proč často nestačí jen protáhnout záda nebo si vzít prášek?
V tomto článku si vysvětlíme, co může za bolestí opravdu stát – nejen z pohledu svalů, ale také z hlediska nervového systému a jeho řízení pohybu. A hlavně: jak může dobře vedená fyzioterapie tento problém účinně řešit.
Kde přesně „lopatka“ bolí?
Lopatka sama o sobě obvykle nebolí – není to zdroj bolesti, ale „projekční plátno“, na které se promítají potíže z jiných struktur.
Typická místa bolesti jsou:
- mezi lopatkami (pocit tlaku, píchání, pálení),
- v horní části lopatky (tah, zatuhlost až bolest šíje),
- pod lopatkou (bodavá nebo ostrá bolest),
- nebo bolest vystřelující směrem ke krční páteři, rameni či dokonce do paže.
Tam kde se objeví bolest, nemusí být příčina.
Zdroj bolesti bývá místo, kde tělo přebírá funkci za jinou strukturu.
Příklad: Pokud přestanou správně fungovat hluboké svaly kolem lopatky (např. m. serratus anterior nebo dolní část trapézu), tělo začne stabilizaci lopatky zajišťovat přes horní trapéz, zdvihač lopatky nebo svaly kolem krční páteře. Tyto svaly nejsou primárně určené k této práci – ale převezmou ji. A časem se přetíží a začnou bolet.
Časté příčiny bolesti v oblasti lopatek
- Dlouhodobé sezení s předklonem
Hrudní páteř se zakulacuje, lopatky se roztahují od sebe, hluboké svaly ochabují. - Nedostatečná aktivita mezilopatkových svalů
Důležitý je především dolní a střední trapéz, rhomboidey a serratus anterior. - Špatný dechový stereotyp
Mělký dech zvyšuje napětí v oblasti krku a horních částí trapézů. - Stres a psychické napětí
Typicky zvyšuje aktivitu horních trapézů, krční páteře a šíjových svalů. - Změny v oblasti žeber, bránice nebo krční páteře
Problém může být i „vzdálenější“ – zablokované žebro nebo funkční porucha v oblasti C3–C5 může způsobit přenesenou bolest do lopatkové oblasti. - Pooperační stav nebo jizvy v oblasti hrudníku/břicha
Receptory kolem jizev mění vnímání těla a mohou vést ke kompenzačním změnám v oblasti zad. - Viscerální (orgánové) dráždění
Funkční porucha vnitřních orgánů – například žaludku, jater, sleziny nebo střev – může ovlivnit napětí v oblasti hrudní apertury (horní i dolní).
Změněné viscerální informace vedou k reflexnímu zvýšení svalového tonu v přilehlých oblastech zad. Typicky se objevuje:
- bolest pod lopatkou (např. u přetížených jater),
- zvýšené napětí v oblasti dolních žeber (např. při dysfunkci žaludku nebo sleziny),
- obtížné dýchání spojené s napětím v bránici.
Co (ne)pomáhá?
Lidé často zkoušejí:
- masáže – krátkodobě uleví, ale neřeší příčinu,
- protahování zad – někdy pomůže, jindy ještě zhorší přetížení kompenzátorů,
- analgetika – odstraní vjem bolesti, ale nikoli důvod jejího vzniku.
Skutečným řešením je cílená fyzioterapie, která jde po příčině, nejen po symptomech.
Jak pomáhá fyzioterapie?
Dobře vedená fyzioterapie se zaměřuje na:
- Diagnostiku příčiny – zhodnocení držení těla, dechového stereotypu, pohybových vzorců a svalových aktivací.
- Neuromotorickou aktivaci – zlepšení funkce svalů a jejich zapojení.
- Úpravu dechového vzorce – bránice a stabilizační systém trupu hrají klíčovou roli.
- Mobilizaci blokovaných struktur – hrudní páteř, žebra, fasciální řetězce.
- Nácvik správného pohybu a držení těla – nejen u cvičení, ale i v běžném životě (sezení, práce u PC, sport)🡪 zejména klademe důraz na dynamiku, nikoliv statiku.
Mini test pro vás:
➡️ Sedíte často s rameny vpřed a hlavou vystrčenou?
➡️ Cítíte tlak mezi lopatkami po práci na počítači?
➡️ Bolí vás při hlubokém nádechu v oblasti zad?
➡️ Pomůže krátkodobě masáž, ale bolest se vrací?
Pokud ano, je čas na komplexní pohled – nejen na svaly, ale i na nervový systém, dech a pohybové návyky.
Bolest je důsledkem, ne příčinou
Stejně jako u jiných svalových dysbalancí, i zde platí: místo bolesti ≠ místo problému.
Lopatka je jen „oznamovací plocha“ – a úspěšná terapie musí jít po informacích, které mozek dostává z okolních struktur. Když zlepšíme kvalitu těchto vstupů, změní se i výstup – tedy bolest, pohyb i stabilita.
Bolest v oblasti lopatky není náhoda. Je to signál těla, že někde jinde něco nefunguje správně – a nervový systém si vytvořil kompenzaci, která už přestala zvládat.
Fyzioterapie nabízí hlubší diagnostiku, cílené cvičení a práci s pohybem, dechem i vnímáním těla. Nehledá „rychlé opravy“, ale řeší systém jako celek – což je právě to, co přináší trvalé výsledky.
Autor: Mgr. Eliška Levová
Eliška studovala na Střední zdravotnické škole 5. května obor Masér sportovní a rekondiční. To ji motivovalo pokračovat v dalším vzdělávání a následně vystudovala obor Fyzioterapie na Fakultě zdravotnických studií UJEP. Po roce práce na lůžkovém rehabilitačním oddělení a v soukromém ambulantním zařízení pokračovala v magisterském studiu na Pedagogické fakultě UJEP v oboru Sport a zdraví. Nabírala zkušenosti z různých zdravotnických i sociálních zařízení v Praze, Písku, Ústí nad Labem, Teplicích v Čechách a významnou část praxe zahrnuje i pohyb ve sportovním vrcholovém odvětví synchronizovaného plavání.
