Moderní způsob života – sedavá práce, stereotypní pohyby a málo přirozeného pohybu – je častou příčinou vzniku tzv. svalových dysbalancí. Většina lidí je zažívá denně, aniž by o tom věděla. Nemusí se projevovat nijak, nebo naopak bolestmi zad, omezením pohyblivosti, zvýšenou únavou či napětím i při běžných činnostech.
Abychom porozuměli tomu, proč vznikají, musíme se podívat nejen na svaly samotné, ale i na to, jak je řídí náš nervový systém.
Co je svalová dysbalance?
Svalová dysbalance je nerovnováha mezi svalovými skupinami – typicky mezi agonistou (svalem, který vykonává pohyb, např. hýžďový sval) a jeho antagonistou (svalem, který tento pohyb kontroluje nebo brzdí, např. přední kyčelní sval).
Pokud jsou některé svaly zkrácené, přetížené a hypertonické, a jiné naopak oslabené, málo aktivní a hypotonické, dochází k narušení správného pohybového vzorce.
Důsledkem může být:
- nesprávné držení těla,
- snížená stabilita,
- zvýšené riziko zranění,
- nebo chronická bolest (často zad, ramen, kyčlí, kolen…).
Kde to celé vzniká? V mozku.
Zatímco se svaly mohou „chovat špatně“, hlavní řídicí jednotkou je mozek a centrální nervový systém (CNS). Ten neustále sbírá informace z těla pomocí různých receptorů a periferních nervů (PNS) – ve svalech, kloubech, šlachách, kůži i vnitřních orgánech.
Když některý receptor začne dávat nepřesné nebo zmatené informace (například kvůli zranění, jizvě, blokádě kloubu, únavě nebo přetížení), informace jsou skrze PNS předány do CNS, který je vyhodnotí a změní řízení pohybu, aby ochránil tělo a zachoval funkci.
Co to znamená?
Pokud například přestane správně fungovat břišní stěna po operaci, z receptorů v oblasti břicha začnou proudit signály o „poranění“. Mozek tyto signály vyhodnotí, sníží aktivitu svalů břicha (prostor pro hojení), a stabilitu trupu zajistí přes jiné struktury – například svaly zad a kyčlí. To je kompenzace.
Krátkodobě je to užitečná strategie. Ale pokud trvá týdny, měsíce nebo i roky, kompenzující svaly se přetěžují, bolí a postupně selhávají. A co víc – bolest se objeví tam, kde není příčina, což bývá matoucí.
Proč k tomu dochází?
Svalové dysbalance mohou vzniknout z různých důvodů:
- Sedavý způsob života – při opakovaném stereotypu začíná tělo upřednostňovat konkrétní pohybové vzorce.
- Jednostranné zatížení – např. tenis, volejbal, práce s opakováním téhož pohybu. Dochází k tzv. overusingu (nadužívání bez dostatečné regenerace).
- Zranění a jizvy – narušují tok informací mezi periferií a CNS.
- Nesprávný dechový stereotyp – brání aktivaci hlubokých stabilizačních svalů.
- Stres – zvyšuje napětí v oblasti šíje, trapézů a dalších posturálních struktur.
- Strukturální poškození nebo zánět – v případě narušení tkáně tělo kompenzuje, aby zachovalo funkci. Krátkodobě je to žádoucí, dlouhodobě však škodlivé.
Jak odhalit a napravit svalové dysbalance?
Nejúčinnější cestou je funkční diagnostika a cílené kompenzační cvičení na neurofyziologickém principu, ideálně pod dohledem fyzioterapeuta (nebo zkušeného trenéra).
Co pomáhá:
- Funkční vyšetření pohybových vzorců – identifikace primární příčiny.
- Aktivace oslabených svalů – konkrétních svalových skupin.
- Uvolnění přetížených svalů – pomocí strečinku, mobilizace, manuálních technik nebo práce s fasciemi.
- Pravidelný, vědomý pohyb – ideálně několikrát týdně, i v krátkých dávkách.
Co si z toho odnést?
- Svalové dysbalance nejsou jen „mechanickým problémem“. Jsou výsledkem nervové reakce těla na chybný nebo narušený signál z tkání.
- Bolest nemusí ukazovat na příčinu. Místo, které bolí, bývá často „kompenzátor“.
- Trvalé řešení vyžaduje hlubší diagnostiku, porozumění a pravidelnou práci, nejen protahovací rutinu.
Závěr
Svalová dysbalance není jen o zkráceném nebo oslabeném svalu – jde o komplexní reakci mozku a nervového systému na poruchu vstupní informace. Pokud ji neřešíme včas, kompenzační mechanismy se přetíží, vedou k bolesti a snižují kvalitu života.
Dobrá zpráva je, že pomocí cíleného cvičení, fyzioterapie a správné diagnostiky lze tento stav účinně zvrátit.
Nejste si jistí, co je pro vás vhodné? Máte bolesti nebo se chcete jen poradit?
Rádi vám pomůžeme. Objednejte se k nám na VSTUPNÍ VYŠETŘENÍ a s fyzioterapeutem zjistěte, co vaše tělo opravdu potřebuje.
Autor: Mgr. Eliška Levová
Eliška studovala na Střední zdravotnické škole 5. května obor Masér sportovní a rekondiční. To ji motivovalo pokračovat v dalším vzdělávání a následně vystudovala obor Fyzioterapie na Fakultě zdravotnických studií UJEP. Po roce práce na lůžkovém rehabilitačním oddělení a v soukromém ambulantním zařízení pokračovala v magisterském studiu na Pedagogické fakultě UJEP v oboru Sport a zdraví. Nabírala zkušenosti z různých zdravotnických i sociálních zařízení v Praze, Písku, Ústí nad Labem, Teplicích v Čechách a významnou část praxe zahrnuje i pohyb ve sportovním vrcholovém odvětví synchronizovaného plavání.
